Slavoj Žižek dúfa vo väčšiu beznádej

Rozbor Žižekova pojetí naděje

a zoufalství v éře globálních krizí

Slavoj Žižek v rozhovoru pro BBC Politics předkládá radikální přehodnocení tradičních filosofických a politických pojmů, z nichž nejvýraznější je jeho koncept naděje a beznaděje. Zatímco západní politická diskuse i běžné lidské uvažování přistupují k naději jako ke klíčovému motoru pokroku a lidského odhodlání, slovinský filosof nabízí zcela opačný pohled. Naděje v dnešním světě nefunguje jako síla, která by společnost mobilizovala k činům, ale naopak jako pasivizující mechanismus. Působí jako falešné alibi a intelektuální útěcha, jež lidem umožňuje odkládat rázné kroky v naivní víře, že se situace nakonec vyřeší sama nebo že postačí pouhé vyprávění lepších příběhů.

Podle Žižeka se nacházíme v historickém okamžiku, kdy lidstvo nestojí před volbou mezi dvěma možnými cestami, ale je sevřeno mezi dvěma nevyhnutelnostmi. První nevyhnutelností je směřování k vlastnímu sebezničení skrze tři propojené hrozby: prohlubující se ekologickou krizi, nekontrolovaný a nepředvídatelný vývoj umělé inteligence a rostoucí riziko nového globálního vojenského konfliktu. Druhou nevyhnutelností je fakt, že řešení těchto krizí jsou zásadně známá a vyžadují masivní mezinárodní koordinaci a posílení globální správy. Tragédie dneška spočívá v tom, že pravda o nadcházející katastrofě není nikterak skrytá. Média společnost nepřetržitě bombardují varovnými fakty, avšak veřejnost i političtí představitelé na tyto informace nereagují a nebezpečí vytěsňují.

Právě v tomto bodě naráží Žižek na hranice klasického marxistického pojetí třídního vědomí. Zatímco tradiční levicová teorie spoléhala na to, že lidé postupně procitnou a uvědomí si svou situaci skrze osvětu a politickou práci, Žižek vyjadřuje hluboký skepticismus vůči možnosti masového lidského procitnutí v běžných podmínkách. Známý výrok o tom, že nelze klamat všechny lidi po veškerý čas, v dnešním komplexním světě naráží na své limity. Vědomí existujících problémů totiž automaticky nevede k akci, pokud společnost zůstává v zóně relativního komfortu udržovaného falešnou nadějí.

Aby Žižek ilustroval svůj vyostřený postoj k naději, odkazuje na historické drama Mnichov: Na prahu války. V jedné ze scén britský vyjednavač prosazuje pokračování rozhovorů s tím, že dokud existuje naděje, je třeba jednat diplomaticky. Německý antinacistický odpor naopak oponuje myšlenkou, že naděje je pouhou výmluvou, jak přenést odpovědnost na druhé a nekonat to, co je nezbytné udělat okamžitě. Žižek z tohoto příměru vyvozuje, že skutečný impuls ke změně přichází až ve chvíli, kdy je naděje zcela vyčerpána. Teprve když je člověk i společnost v situaci absolutního zoufalství a bezvýchodnosti, přichází ochota k radikálnímu jednání.

Jelikož pouhá intelektuální osvěta ani morální apel nestačí k překonání pasivity, jedinou reálnou rozbuškou změny se stává vnější šok. Žižek tento princip demonstruje na zkušenosti s pandemií COVID-19. Před jejím vypuknutím hlavnoproudová ekonomická doktrína tvrdila, že radikální státní zásahy, přímé dotace obyvatelstvu nebo obcházení tržních pravidel jsou nerealizovatelné. Během krize však i pravicoví a populističti političtí lídři bez váhání zavedli masivní státní podpory a protikrizová opatření, aniž by došlo ke kolapsu tržního systému. Tato zkušenost ukázala, že pravidla fungování společnosti jsou daleko tvárnější, než tvrdí dominantní ideologie.

Žižek proto přichází s provokativní úvahou, že k probouzení společnosti z apatie a k přijetí nezbytných globálních opatření bude pravděpodobně zapotřebí ještě silnější katastrofická událost než předchozí pandemie. Přijetí tvrdých a nepopulárních kroků, jakož i případného autoritářštějšího přístupu v zájmu přežití, nenastane na základě dobrovolného a nadšeného souhlasu veřejnosti. Nastane až jako bezprostřední reakce na šok, který společnosti neposkytne žádný prostor pro další odkládání. Beznaděj tak v Žižekově filosofii přestává být pasivním stavem rezignace a stává se nezbytným předpokladem pro záchranu a radikální politickou akci.

zhrnutie vytvoril: GeminiAI LLM